DÁVNO, DÁVNO JIŽ ...

< ZpětOd: Bigoněk | 17.02.2023 18:57

Asi stejně jako Vy všichni - já si ráda občas pročítám naši tuláckou "Kroniku" na těchto stránkách, prohlížím si fotky a videa a vzpomínám... a fakt je na co!

A ejhle, v roce 2022 nám chybí povídání o letním táboření a taky Zahajovačka! Jak se to jen mohlo stát? Přitom to letní táboření bylo tak suprové, spousta legrace, skvělé výkony, úplně nové hry... Zahajovačka byla také trochu jiná, netradiční, jinde než jsme zvyklí, ale dort byl (s číslem 37!)...

Tak to zkusím trošku napravit a zavzpomínat... 

Tábořili jsme tradičně na našem tábořišti v Laškově. Napřed se tam ovšem muselo vyrazit pracovat. Sekla se tráva, uklízel terén i Bouda a docela jsme si mákli. (Tohle se mi vybavuje lehce, je to každý rok stejné, jen se mi zdá, že rok od roku náročnější?!?) A pak se v podobném složení (Kiváci a Sovy) vyrazilo stavět - stany, jídelnu, týpko, opravovat latríny, lavky u ohniště atd. 

A pak to vypuklo. Dorazili naši nejmladší kamarádi a v počtu 27 tvorů jsme mohli táboření Tuláků zahájit... Napřed vlajky, tulácký pokřik a rozdělení do týmů - letos dvou - FUFUMAO a KRABÍCI.

"Dámy a pánové, je třeba se vzdát luxusu, namasírovat svaly a stát se SURVIVOREM! Je třeba naskočit na loď a vyplout k jednomu z nejkrásnějších ostrovů světa - k ostrovu LAŠKOVIA...!"      Tak nějak to tedy Luciper s Bukem zahájili a hned jsme se do toho vrhli. Prvním úkolem bylo vyrobit si loď z přírodního materiálu, na ni jsme museli nalodit všechny členy naší skupiny ( jedince představovala  dřevěná kolečka). Museli jsme si také vyrobit bidla, kterými jsme mohli v případě potřeby svou loď po laškovském "moři" posouvat. V našem moři moc vody není, takže potřeba byla pořád. Na tomhle jsme se museli ovšem podílet všichni ve skupině, první spustil loď na vodu, druhý ji bidlem postrčil a pak jsme se v této činnosti postupně všichni střídali. Chvílemi to byly pěkné nervy, ale týmy se tím skvěle ztmelily a o to tu asi šlo. Naše lodě nás tedy dopravily na vysněný ostrov a byli jsme zde uvítaní tamními domorodci (opět Buk a Luciper). Ale  nebylo to zrovna vřelé uvítání, jen samé výhružky jak to budeme mít těžké, jak si sáhneme na dno svých sil, jak to nevydržíme, jak to vzdáme a tak, přece se jedná o tu nejdrsnější " českou reality šou", ne? ... Luciper se opravdu snažila pěkně nás vydusit.  Jenže my jsme Tuláci a ti se ničeho nebojí, výzvy přímo milujeme!!!

Dopoledne probíhalo stejně jako každý rok - práce (dřevo, brambory, oprava rohoží, popřípadě jiných staveb), pak praxe - vzduchovka, luk a lasování. V lukostřelbě letos byly vynikající výkony, nejlepším byl Zik se svými 21 zásahy. Čas byl i na plnění odborek a samozřejmě i vaření v kotlíku, když nám kuchyň odmítla udělat večeři a jako vždy to byla mňamka... 

 Večerní obřady byly velice hezké. U lavic stál stojan plný svíček. Každý člen si při příchodu do táborového kruhu zapálil tu svou. Za umístění v soutěžích uplynulého dne jsme zde také slavnostně umístili své získané trofeje - náhrdelníky z korálků a peříček, probíhaly tu  výzvy - za mohutného "óm" z poradní skály vyjel šuplík se svitkem a tou výzvou. (Každou jsme přijali, nejsme žádní zbabělci, ne? A samozřejmě jsme hned následující den každou statečně splnili.) Zpívalo se při kytárkách, povídalo, hodnotilo, besedovalo. Ohýnek plápolal a atmosféra byla vždycky úžasná ...

Nejlíp se samozřejmě vzpomíná nad fotografiemi, takže jen pár příkladů z programu jednotlivých dnů - "Balanc" - balanční destička a tenisák, "Překážková dráha"  - přeskákání trasy po dřevěných destičkách, "Pavučina" mezi stromy, "Pohyblivé vaky", které opravdu lítaly ze strany na stranu a nedostat zásah bylo docela náročné, "Číšník" - vymezený ring mezi stromy, souboj dvojic, každý má podnos a na něm papírový válec, shazují si je navzájem, docela legrace, "Pyramidy", "Boj o vlajku", "Přetahovaná o vlajky - čtveřice je popruhy zapřažena za pas a po startu musí přemístit své 4 vlaječky do kbelíku, "Boj s domorodci" o figurky, které se sestřelují stříkačkami s vodou, "Přeprava vody do tábora" - stavby potrubí z plastových korýtek a přírodnin, lanová lávka, zatloukání hřebíků nebo třeba přetahovačka týmu s Bukem a Kučou ... A samozřejmě spousta her v lese ... Závěrečná hra probíhala v náročném terénu se spoustou zkoušek a překážek, já osobně bych to nezvládla, ale naši účastníci to dali!!! Podle mne vyhráli všichni, protože všichni tuhle drsňáckou hru přežili...

Přeživší byli Zik, Mikeš, Kecka, Gerk, Rába, Sirka, Šami, Déčko, Peta, Lexa, Brouček, Borůvka, ze Soviček bohužel jen Hasoň, Šotánka, Flin, Myška  a nováček Chlebík... 

Fakt je na co vzpomínat !!!

 

ZAHAJOVAČKA nového školního roku proběhla 17. září. Tentokrát jsme místo do Laškova vyrazili směr Radíkov. Bylo nás málo - Brouček, Rába, Šami, Flin, Myška, Hraboš, Liči, Šotánka, Chlebík, Koumák, Luciper, Ája, Linda, Bigoněk a já, ani ne polovička oddílu, ach jo ...  Přesto jsme oslavili naše 37. narozeniny tradičním dortíkem a pak si užívali  lesa a hry s tenisákem, šiškami, s šátky, prostě zadováděli jsme si...  Nový školní rok jsme i v tom malém počtu odstartovali! 

Oliška