Cílové místo naší výpravy "Hrubka" je tradičně spojeno s ohýnky, tedy zvládání techniky rozdělávání ohně, takže jí klidně můžeme říkat "Ohňová". Je to skvělé místo s již vybudovanými ohništi. Jezdíme tam už od pradávna. Tentokrát nás ale překvapilo upravené tábořiště, žádné odpadky, dokonce ohniště s vidlicemi a zálesáckou stavbou - prostě super. Asi máme konkurenci a to dost dobrou! Vždycky vozím odpadkový pytel - abychom to tam napřed uklidili, letos poprvé nebyl třeba...

Sovy dorazily skoro v plném počtu, Soviček bylo však velice málo, což je velká škoda, Kiváků byla dobrá půlka a to je zase prima. Sluníčko nás hřálo, nálada byla skvělá, prostě pohoda. Rozdělili jsme se na čtyři týmy pod velením Broučka, Déčka, Ráby a Zika a utkali jsme se  v několika tábornických dovednostech a znalostech. Hned na začátku nás čekala čtyři stanoviště. U Katóby to byla prověrka z první pomoci, u Lucipera teorie kolem ohňů, Esmi nás prověřila ze znalosti stromů, kterých je kolem opravdu slušný výběr a u Pahy jsme skládali zkoušku šikovnosti a logického uvažování. Tady celkově zabodoval tým Ráby (Mikeš, Kitty a Kecka). Světové strany podle sluníčka jsme zvládli suprově, tady nejvíc přesný byl tým Déčka (Sirka, Veverka a Šotánka), běhačku s doplňováním zprávy opět vyhrál tým Déčka, další stromovou poznávačku zase Rába, tým Broučka (Hasoň, Peta a Borůvka) a Zika (Gerk, Šami a Flin)  těsně za nimi... Nejvíce času nám ovšem zabraly ohně. Napřed odborný výklad, zopakování všeho a pak výprava za suchým dřevem, každý si nasbíral své (takže někteří měli později trošku problémy, není chrastí jako chrastí, ale už si to budou určitě pamatovat!? ) Všichni jsme si tedy vyzkoušeli rozdělání ohně, mnozí i ty náročnější verze do "Plnění" - třeba jen za použití max dvou zápalek a všichni bez použití březové kůry. Komu se to hned nepodařilo, měl možnost si to pod odborným vedením zopakovat. Nakonec zvládli všichni, což je super. Mimořádně zabodoval Sirka, který jako první ze Sov se pustil do splnění ohňové podmínky v Tulácké zkoušce (2 zápalky, uvaření litru vody do 15 minut) a podařilo se mu to, skvělé! A samozřejmě jsme si také společně připravili pravý tábornický oběd (tedy jeden z mnoha) - opekli jsme si špekáčky. Proběhly i další hry, nebodované, jen tak pro radost z pohybu. Velkou posilou byl tým Spurňasů - Petruška, Kubík, Linda, kteří byli svým nadšením velkou konkurencí ostatním. Sladkou tečkou byly kokouny od pětidenního Tomáška (miminka Lindy a Áji), určitě budoucího Tuláka!!!

Myslím si, že tato výprava byla opravdu skvělá. Možná hlavně díky krásnému slunečnímu dni, ale určitě také díky nadšení a bojovnosti malých i velkých. 

Oliška