TULÁCI SLAVILI

< ZpětOd: Bigoněk | 22.09.2015 10:13

... Ano, je to tak! Náš oddíl se narodil v září roku1985. To ještě dnešní "Tuláci školáci" nebyli na světě, možná se zrovna narodili někteří jejich rodičové nebo třeba šli do první třídy... Tak je to už dávno, co na první "Tuláckou stezku" vyrazila parta dětí a dospěláků, dali svému oddílu jméno, vymysleli si oddílový pokřik, vyrobili si oddílovou vlajku, hltali knížky Jaroslava Foglara a moc se snažili, aby jejich oddíl byl takový, o jakých tento spisovatel psal... Při prvních krůčcích tohoto miminka pomáhal kamarád dospěláků Miloš Palát se svými Pardály, později Stopaři, a společně jsme zažívali spoustu dobrodružství a krásných chvil na výpravách, na Cakově, na Ochoze a v celém širokém okolí Olomouce ... Nejprve byli Tuláci turistickým kroužkem ODPM (dnes Dům dětí), v roce 1987 pak prvním oddílem MěDPM na Vojanově ulici, který právě vznikl. Byla to stará, ale krásná vila s velkou zahradou uprostřed sídliště a brzy se stala centrem setkávání oddílů různých organizací, klubů Mladého hlasatele a jejich srazů, místem udělování prvních Březových lístků a  mnoha velkolepých akcí jako třeba Dětská porta ... a vůbec, tam se toho fakt dalo dělat a dělalo moc, a Tuláci byli u toho. Mnohé přímo sami organizovali. Z "Tulácké stezky" se brzy stala "Cesta", přicházeli noví členové (ale také někteří odcházeli) a byla nás síla! Pak MěDPM zrušili, vila se musela z důvodů restitucí vrátit původním majitelům a tak jsme vstoupili do DUHY, sdružení dětí a mládeže, které právě teď slaví své 25. narozeniny!!! 

5. září dospěláci našeho oddílu svolali do Laškova "Tulácký potlach", abychom naše  třicetiny oslavili společně s těmi, kteří pro nás tu první stezku vyšlápli... A přijelo jich hodně! A oslava byla super! Fakt jsme si to užili. Bývalí a současní Tuláci vytvořili smíšené soutěžní týmy a utkali se mezi sebou v lasování, uzlování, lukostřelbě, znalostech rostlin, střelbě z gumypušek, v pingbólu, kuželkách, ringostezce atd. Odpoledne pak proběhl turnaj v nejoblíbenější hře našich "mazáků" - v Hutututu a v Indiánské házené, kde proti sobě nastoupila mužstva "bývalých a současných" a věřte, naši mlaďoši se těch "starých" vůbec nezalekli! Byl čas i na staré kroniky, věnování do cancáků, opékání špekáčků, vzpomínání... Z "bývalých" Tuláků přijeli všichni ti, kteří náš znak stále ještě mají v srdíčku a dokázali dovádět (i přes svůj "pokročilý" věk, menší ohebnost a větši kila) úplně stejně jako kdysi tenkrát, možná ještě víc ... A současní Tuláci se předvedli v těch nejlepších tuláckých barvách... Malí i velcí !

Bylo to krásné setkání, bezvadná atmosféra, nádherný zážitek. Díky

Oliška