Jarní výpravy

< ZpětOd: Bigoněk | 31.05.2015 13:57

Jaro už pomalu končí, už jen jedna výprava a šmitec, máme tu léto... Tak ještě krátké ohlédnutí za jarními výpravami:

... v dubnu jsme konečně otevřeli slavnostně naši Boudu na tábořišti v Laškově (25. 4.). Je to tradiční akce a my máme pocit, že "Otevíráním" pro nás teprve začíná jaro a ta pravá "Tulácká sezóna". Vyrazili jsme z Náměště Terezským údolím, sluníčko svítilo, všude to krásně vonělo rozkvetlými stromy, keři a loučkami, no prostě super. Pravda, nožičky trošku bolely, už jsme si zas odvykli od delších pochodů, ale stačila občerstvovací chvilka v táborovém kruhu a rychle jsme se zase nabili energií. Někteří až moc! Tábořiště už bylo zalité sluníčkem a tak jsme zahájili kmenovým pokřikem a fofrem obstoupili "Boudu", která byla převázaná provazem a na něm visel klíč. Rychle proto, aby akt otevírání byl co nejrychlejší a my mohli nakouknout do boudičky, vyhnat myšky, vyvětrat zimu a rozprchnout se po louce, prostě užívat si to tady v domově Tébiů (už brzy) - na tábořišti nás, Tuláků...

A užívali jsme si to - hry, něco teorie v praxi (listy, odhady, ohniště atd.), taky jsme posbírali klacky a klacíky, co nám tu po zimě popadaly a už se zas balilo. Hrozně rychle to uteklo. Nu a zpátky zase Terezským údolím do Náměště a vláčkem domů... 

Za čtrnáct dnů jsme vyrazili do Laškova znovu (16. 5.). Počasí nám zase vyšlo, nožky už tolik nebolely a i cestu jsme zvládli nějak rychleji. Opět jsme zopákli něco z teorií - listnáče s trošku větším úspěchem než posledně, Paha s Čokanem nás zasvětili do tajemství ohňů, včetně jejich rozdělání a likvidace (prověrka bude příště), a tentokrát jsme otestovali i náš "Malý hrací" v lese, kde se hrálo několik her. Opět výprava na jedničku!

Třicátého května jsme vyrazili na "Kešokmenovku" na Smilov. Cílem byl odlov keší "Hrubovodské železniční mosty". Sotva jsme vystoupili z vláčku, už nás Bigoněk prověřoval... Dostali jsme mapy a hledali místo naší fyzické existence. Konec teoriím, nastupuje tvrdá praxe! Trvalo nám to samozřejmě déle, než by si Bigoněk přál. Další problém byl najít cestu, která nás povede k cíli, opět se nám nějak zvlášť nedařilo... a odrovnat se nám našeho vůdce povedlo asi hned po dalších 200 m, když jsme zakufrovali u jedné z turistických značek a nemohli si vzpomenout na její význam. Těžko to rozdýchával a neomlouvalo nás ani to, že tahle značka je k vidění opravdu jen málokdy, tady prostě byla :-(  Po počátečních problémech jsme už ale pokračovali úspěšně. Podařilo se nám odlovit všech 8 keší ze série a dokonce i jednu navíc - Javor klen. Sice otázkou zůstává, jestli ta zásluha nebyla spíš Pahova, který nás vedl a hlídal souřadnice ?! Skoro celé naše putování vedlo lesem, což bylo bezva. Viděli jsme dokonce těžbu dřeva ve ztížených podmínkách, kde nám milý pán vysvětlil jak to funguje. A hlavně ty mosty, kterým byla celá série keší věnovaná. Znovu jsme si pod velením Koumáka a Koly zopákli listnáče, tady kromě těch dvou ovšem bodovala jen  Peta a Brouček, ostatní slabota! Na závěr jsme od našeho vedení dostali dárek ke Dni dětí - bobovou dráhu, tu jsme si teda fakt  užili... Trošku deště a bouření nám sice naše putování  zdramatizovalo, ale my jsme to ustáli a taky jsme se neztratili, i když nám ta turistická praxe moc nejde. I tahle výprava si zaslouží plný počet bodů a kdo s námi nevyrazil, ten může jen litovat !!!

Oliška