Kešokmenovka

< ZpětOd: Bigoněk | 7.03.2015 20:55

Je sobota 7. března a my jsme si vybrali k lovu pokladů město Přerov. Vyzbrojeni velkými svačinami, GPS, chytrými telefony, zkušenými "kačery" a plni odhodlání  - vyrážíme.

Na přerovském nádraží pro jistotu ještě kupuji mapu Přerova (kdyby náhodou...) a už je tu první odlov. Hned před nádražím - keš "Železniční stanice Přerov". Pravda, nebylo to tak úplně hned. Chvíli nám trvalo, než jsme si s tou navigační technikou porozumněli, ale pod vedením Hogana a Katóby nás brzy začala přece jen poslouchat. Pahovi se přestaly třást ruce ( byl totiž pověřen funkcí vrchního navigátora a to ho dost znervóznilo) a když k tomu ještě Čokan přidal svůj technický um, bylo jasné, že to dáme! Pravda, mudlů tady bylo dost a tak jsme museli zahrát trošku divadlo s fotografováním, abychom nebyli nápadní. Snad se to povedlo, poklad byl odloven a velice pěknou skrýš objevila většina z nás. Zpyšnili jsme a s nadšením jsme pokračovali dál až ke skrýši "Pivovar Zubr". Tady už ovšem polovinu z nás postihla geoslepota, možná i geosluchota, protože jsem jim vysvětlovala několikrát "jak a asi co" by měli hledat, marně...ale nakonec přece jen také odloveno. Paha s Čokanem si už s GPS porozumněli a tak jsme si troufli na multinu. Souřadnice nás dovedly až k "Jasanu ztepilému". Byl opravdu ztepilý, roste tu už 130 let. Stromeček měl pro nás připraveno několik úkolů, ty jsme zjšťovali a navigátoři dosazovali naše objevené informace do vzorečků a potili se a potili. Nu, možná díky této výpravě se naučili pořádně počítat?! Po malém zakufrování nám jasan svůj poklad konečně vydal. A mohli jsme pokračovat dál... Objevili jsme staré centrum města s jeho krásnými hradbami, uzoulinkým průchodem (naše Kozí ulička je proti tomu dálnice) a moc hezkým Horním náměstím - to je zase proti tomu našemu hodně malinkaté. Tady jsme si dali pauzu a hladová Veverka s Kiky se konečně mohly pustit do svých zásob (hladovky se o to pokoušely  sotva jsme vlezli do vlaku). Bylo přesně poledne a tak jsme poobědvali všichni. V městské galerii na tomto náměstí má výstavu Duha Dlažka ke svému 25. výročí. Nedalo nám to a museli jsme nakouknout. Napřed jsme si sice  vyslechli přednášku Pety o společenském oblečení na kulturních akcích, ale nakonec nám k návštěvě galerie dala povolení, byť klukům chyběly kravaty a holkám sukýnky. Výstava byla dost zdařilá. Je vidět, že Dlažka opravdu umí. Napsali jsme jim blahopřání k jejich krásným narozeninám do knihy a vyrazili na další odlov. (Jo, a taky jsme našli na fotce Maju, která kdysi u nás dělala owačiru)... Chvilku jsme se ještě motali ve starém centru, museli jsme dokončit pátrání pro multinu "Přerovské hradby". Tak jsme třeba objevili Masarykovo náměstí s modelem  historického centra (takový máme u nás na Horním náměstí také), dohadovali jsme se chvíli nad názvem lékárny a pak znovu složitě počítali... a opět jsme úspěšně odlovili! Tento poklad svým kačerským důvtipem objevil Oblak. Neviděl na něj, ale tušil, že tam prostě je...a byl!  Pak už jsme zamířili kolem Bečvy k parku Michalov. Mně osobně se tohle místo z celého Přerova líbilo nejvíc. Suprový byl totem ze starého stromu, ten jsme teda fakt obdivovali všichni. V parku jsou ukryty dva poklady - "Otesánek" a keš "Park Michalov". I tady byl odlov úspěšný a tentokrát docela rychlý. Za odměnu jsme si mohli chvilku zadovádět na dětském hřišti. Dokonce i Hogan s Čokanem se zhoupli na houpačce - tak šťastného Hogana jsem už dlouho neviděla...

Nuž, přátelé, byli jste šikovní. Sice nám zůstalo ještě dalších pět pokladů, z toho jeden duhový, které jsme už nestihli odlovit, ale všechny dnešní pokusy byly úspěšné. Gratuluji. 

Myslím si, že pochvalu si za dnešní výkon opravdu zasloužíme! Odloveno šest keší - ŠEST!!!

Oliška