Kmenovka 21. února

< ZpětOd: Bigoněk | 21.02.2015 15:19

Je sobota,  měsíc před prvním jarním dnem, ale sluníčko svítí a hřeje, někde už jsou vidět sněženky a talovíny. Nahřátý trávník voní skorojarně - tak přece nebudeme v baráku... vyrážíme! Dnes  zatím jen do parku, pro jistotu. Ono je nás taky dost málo, jak do mariáše, většina je totiž doma pod peřinou a léčí chřipku.

Cílem naší výpravy jsou Smetanovy sady. Je tu docela rušno, hledáme osluněné místečko a nalézáme Esmi, která pádí parkem. Je k nám zády, nevidí nás. Snažíme se upoutat její pozornost a to i přes Bigoňkovy protesty : "Jen ji nechte, ať si nás hledá. Sraz byl u Zenitu, ne v parku, má to z nás nejblíž." Jenže! My nejsme škoďáci a pak taky - ze "starých" je tu jen Katóba a Hogan, takže Esmi fakt potřebujeme! Snažíme se ji pískáním přivolat, ale dnešní kluci prostě neumí ani pískat, věřili byste? Nu, přece jen to naše sípání Esmi zastavilo, našli jsme se. Míříme k altánku a  rozdělujeme se do čtyř týmů - Hoganovci, Katóbci, Esmíci a Kolisti.

Úkol je jasný - propátrat park a připravit pro své soupeře pět záludných otázek z tohoto terénu, abychom se něco dozvěděli, uměli se koukat kolem sebe, pořádně to tu prošmejdili a samozřejmě - abychom vyhráli. To chtějí všichni.

V daný čas se opět scházíme. Poznamenáme si otázky soupeřů a znovu se vydáváme do terénu - tentokrát pro správné odpovědi. A opět hodina "H" a návrat k altánu, vyhodnocujeme... Kromě spousty jiných zajímavostí si asi všichni budeme dlouho pamatovat, že nejstarší strom tady je Rudolfův dub, má 250 let a je 28 m vysoký. Nebo, že zpoza dveří ve sbírkovém skleníku na nás vykukuje pes a socha ženy zde drží v ruce hrozny, že v parku se kříží dvě cyklostezky - Jantarová a Moravská, že na pomníku Bedřicha Smetany jsou sochy čtyř malých dětí a celkem je tam 12 postav, i když Borovice prosazoval 13, takže jsme to museli společně znovu přepočítat ...

Všechny týmy byly velice šikovné a tak výsledky jsou opravdu těsné - o bodík vyhrál Hogan s Borovicí, Oblakem a Zikem. Stejně tak Kola s Romesem a Koumákem, druzí byli Esmi, Kupa a Tom a třetí Katóba s Petou a Dračicí.

"Třešničkou na dortu" dnešní výpravy měl být objev úkrytu dušiček zlého vodníka Smetaníka, který v našich sadech žil a lovil dušičky ještě v dobách, kdy Smetanovy sady nebyly sady, ale les před hradbami starobylé Olomouce. Dušičky představovaly bonbóny, které měl Bigoněk ukrýt ve staré vrbě u rybníčku. Jenže jsme nepočítali s tím, že naše děti jsou tak děsně chytré a okamžitě pochopí z mého zdlouhavého vyprávění o vodnících v Čechách, kde mají hledat. Taky jsme netušili, že nejenže jsou chytré, ale jsou také děsně hbité a rychlé... Prostě, než Bigoněk nenápadně oklikou došel k rybníčku aby tak ukryl do staré vrby kokouny, už tam ta naše tulácká cháska byla. Nu, což. Tak jsme si ty  bonbóny aspoň rozdělili, ocenili krásně připravenou schránku na jejich ukrytí (dobrý úkryt na kešku) a přesunuli jsme se na vydlážděný plac a ještě chvíli na sluníčku dováděli s tenisákem.

Myslím si, že se nám výprava docela vydařila.

Oliška