V sobotu 23.3.2013 jsme se vydali na výpravu. Šli jsme z Hluboček do Radíkova. Počasí nám docela přálo. Svítilo sluníčko, ale byla zima a kolem nás se proháněl vítr. V lese byl ještě sníh a postup nám ztěžoval led. Občas se stalo, že někteří slabší, nebo nešikovnější jedinci mohli vyzkoušet tvrdost ledu na vlastní kůži. Z modřin na zadku a kolenech se dá usoudit, že led je velice tvrdý.

První zastávka byla asi po kilometru cesty. Hráli jsme jednoduchou, primitivní hru, jak řekl Bigoněk. Sbírali jsme tenisáky a Pavouk, Paha a Ferari se nás snažili chytit. Při vysvětlování pravidel nám bylo řečeno, že když nás někdo z těch tří chytne, „zabije“ nás a musíme si jít pro život. Malí to vzali vážně a jakmile se objevil jeden z tria P,P,F, dali se na útěk. Proto jsme neměli moc tenisáků. ( Tohle neplatí pro Oblaka, který tuhle hru vyhrál).

Potom jsme museli pokračovat. Další etapa cesty byla horší. Všude ležel sníh, nebo byl led a šli jsme převážně do kopce. Naše malé holčičky to snášely nejdřív špatně. Kňouraly, že je bolí nožičky a podobně. Naštěstí chytly nový dech a zbytek cesty ušly s přehledem.

Zastávka číslo dvě všechny potěšila, protože jsme se mohli nasvačit. Také jsme hráli hry s tenisákem. Měli jsme se trefovat do stromů. Ostatním to docela šlo, ale já a míček jsme nebezpečná kombinace. Potom už jsme museli jít. Pokračovali jsme v cestě. Zastavili jsme kousek od Fortu. Měli jsme přejít kládu borovice, abychom mohli jet domů autobusem. Pavouk spadla, ale autobusem s námi jela, takže jí asi bylo odpuštěno. Fort nás zklamal a radši jsme zašli na čaj. Nějaký pán nás vylákal na soutěž. Malí nás reprezentovali a s chutí soutěžili. Poté jsme si našli plácek a hráli házenou. V té byl dobrý Borovice. Rval se jako lev  a pro svůj tým vybojoval vítězství.

No a na konec jsme šli na autobus a jeli jsme domů.

Bylo to super!

                                                       (c)  Mini