Tak jsme ji otevřeli - boudičku naši... A víte, že už tam stojí třicet let? Do Laškova jsme dorazili při hledání vlastního tábořiště dávno, hodně dávno - v roce 1995, takže nešidím... A pořád tam stojí  a hlídá naše tábořiště... (asi jsme ji postavili fakt dobře).

Počasí nám kupodivu vyšlo, sluníčko hřálo (chvilkama až moc), tak jsme si to mohli užít.

Zahájili jsme pokříkem, přestřihli tradičně provázek, otevřeli boudičku a mohli se vrhnout do "činění". Samozřejmě hlavně do tábornických dovedností - buzola, orientace v přírodě, ale i probouzející se stromy, kterých tu máme opravdu hodně ... a dovádění, jako ostatně vždycky.

Někteří z nás si dokonce stihli splnit nějakou podmínku v Plnění -  pochvala!

Procházka Terezským údolím v jarním čase je úžasná, takže nám zas nepřišla tak dlouhá. A mohli jsme si ji projít dvakrát - tam a zpět . A ještě jsme stihli zmrzku v Náměšti - prima tečka za príma výpravou...

Oliška