OSTRUŽNÁ 31.3. - 2. 4.

< ZpětOd: Bigoněk | 13.04.2023 20:20

Loni v listopadu jsme sem vyrazili poprvé. A slíbili jsme si, že si to brzy zopakujeme, moc se nám tu líbilo. Tulák sliby plní a tak jarní víkendovka měla jasný cíl: Ostružná...

Na rozdíl od té listopadové nám počasí ani trochu nepřálo. Byla poměrně zima a hlavně pršelo. Skoro pořád. A tak se střídal program v budově a venku podle aktuálního počasí. Jakmile ustal déšť, vyráželi jsme do terénu a občas to muselo být i v pláštěnách...

Naštěstí naše nejstarší Sovy byly jako vždy perfektně připravené na obě varianty a jejich program byl opravdu pestrý - od her jednoduchých až po ty složitější, bodované i nebodované, venku i v budově, pohybovky, hry na postřeh, obratnost, paměť, atd. Prostě od všeho něco, včetně teorií...

Hned po ubytování  jsme vyrazili na procházku Ostružnou se Šami a Borůvkou, které nás rozdělily do soutěžních týmů. Úkol byl jasný: vidět toho co nejvíce a také si toho co nejvíce zapamatovat.  A po návratu nás ty dvě pěkně potrápily. Spousta otázek, za správnou odpověď bodíky pro celý tým. Je až neuvěřitelné kolik věcí jste schopni přehlédnout i když máte celou dobu "oči na šťopkách"... Jaké stromečky, jaké domečky, jaké hrníčky...  A tak na uklidněnou proběhlo "Lidské člověče nezlob se" a "Vyvolávaná". K těmto hrám nám stačily židličky v kruhu, trocha štěstí, ale také soustředěnost a hbitost. A protože prostory jídelny penzionu jsou opravdu maličké, organizátoři improvizovali docela statečně.

Sobota byla doslova kolotočem her. "Piškvorky" - dva týmy, každý tým vyslal zapisovatele (do tabulky 3x3) a měl také svou petku naplněnou vodou. Tou se házelo tak, aby se petka postavila. Když se to povedlo, zapisovatel mohl do hracího pole zapsat křížek nebo kolečko. Vyhrál tým, který jako první utvořil řadu piškvorek. Tak tuhle hru jsem opravdu neznala a bylo to dost napínavé. Líbila se mi. Následovali "Mravenci" (hra se šátky) a oblíbený "Pokojový fotbálek" (židličky v kruhu, nohy židle každého jsou jeho brankou, uprostřed tenisák a hraje se na góly - prostě nervy a legrace dohromady... Samozřejmě jsme využili přestávku mezi deštěm a vyrazili radostně a celí natěšení do terénu. Tam jsme například soupeřili ve stavbě modelů ohňů nebo si zahráli "Začarovaný les" - skupiny vytvářely z přírodních materiálů model nějakého zvířete a vzájemně jsme pak hádali o jaké zvíře jde. A výkony jednotlivých skupin byly fakt super. Veselo bylo u oblíbené hry "Hnízda", kterou hráváme s tenisáky. Tady jsme použili samozřejmě šišky. Každý tým má své hnízdo, v něm je 10 šišek a úkolem je  v časovém limitu vybrat hnízda soupeřů (smíš vzít vždy jen 1 šišku). Jsou to fakt nervy. Než si do hnízda přinesete nový úlovek, soupeř vám vaše hnízdo vyplení a tak pořád dokola...   Déčkova hra "Moje nohy, tvoje nohy" potrápila hlavně ty naše nejmladší kamarády, za chvíli nevěděli čí nohy nebo čí oči a možná ani jak se sami jmenují... Hráli jsme také "Pexeso se stopami" - čtyři týmy měly za úkol na povel přinést kartičku stopy nebo názvu zvířete, kterému stopa patří. Mezi hodně oblíbené hry patří "Boj o šátky", takže i tato hra musela přijít na řadu (každý má za pasem volně vlající šátek a na povel si je vzájemně krademe, úkol je zřejmý - svůj šátek uchránit a získat co nejvíce cizích.) "Lov zvířat" patřil rovněž mezi bodované hry. Opět čtyři týmy, každý měl kopí (klacek) a seznam zvířat, která musí ulovit. Zvířata nám představovali Luciper, Cipísek, Paha a Déčko. Tým musel lovit zvířata v pořadí podle seznamu. Zvíře ulovili tak, že daného člověka prostě chytili . Ten před ně položil na zem kartičku zvířete, které představoval a tým ji napíchl na své "kopí" - pozor, napíchl kartičku, nikoliv člověka! Tím byl lov ukončen. A protože zase pršelo, nemohli jsme opékat špekáčky (tolik jsme se na ně těšili) a tak program her opět pokračoval v penzionu. "Pinkaná" - pinkání nafukovacích míčků přes síť, "Kuličkiáda brčkem" - dva týmy, každý hráč má brčko a postupně přenášejí s jeho pomocí kuličky z mísy do svých misek, vyhrál ten, co jich měl nejvíc. "Židličkovaná" - židle v kruhu, jedna chybí, hraje hudba, když přestane - usedáme. Kdo nemá židli, vypadne. Líbil se mi moc Broučkův "Velký turnaj". Proběhl mezi 4 týmy. Ty si mezi sebou rozdělily funkce, i když netušily jejich obsah. A pak proběhlo poměřování sil. Tak třeba "Rybáři" lovili kancelářské sponky udičkou s magnetem, "Všeználci" absolvovali klasickou hmatovku, "Včelaři"  místo sosáčku měli brčko a místo květinky papír, jinak fungovali stejně jako včeličky, "Mlsouni" ochutnávali se zavázanýma očima různé dobrůtky a hádali co to vlastně je, "Kliďasové" skládali komínek z matiček pomocí špejličky, "Odvážlivci" nafukovali balónky do prasknutí (a to není žádná sranda) a třeba "Potápěči" lovili z vody hrozny a to také nebyla žádná legrace...  Na odlehčení nerviček  proběhlo Casino (klasika - buď máš štěstí nebo ne) a před spaním ještě hádání našich oblíbených písniček. Jejich melodii nám vybrnkával Bigoněk na kytaře. Tak tady jsem se zapotila i já, poznala jsem jen dvě... A abych nezapomněla na zmíněné teorie - kromě ohňů a stop to bylo také hledání kytiček. Měli jsme za úkol v terénu jich co nejvice nafotit a předložit našemu přírodovědci Cipískovi, samozřejmě s patřičným komentářem.  A také první pomoc! Modelem nám byl Paha a my ho zachraňovali pod bedlivým dozorem zdravotníka Katóby. Malé Sovičky skládaly specielní zkoušku. Měly za úkol na mapě najít Ostružnou. U většiny se zadařilo, jen jeden borec ji hledal na jihu Moravy, ale ustála jsem to statečně a společně jsme ji pak našli. A také nesmím zapomenout na soutěž v uzlování...

Her bylo hodně a já záměrně neuvádím pořadí. Důležité bylo, že si to všichni užili a to i navzdory nepřízni počasí. I ty špekáčky jsme nakonec měli, sice z trouby, ale chutnaly.

Uběhlo to rychle, pak už jen balení a úklid. Samozřejmě - cesta na nádraží opět v dešti. Nu což, aspoň nebyly vidět ty slzičky loučení... (Snad jsem na nic nezapomněla.)

Pochvala patří celému týmu Sov a také přítomným Kivákům  - Luciperovi, Koumákovi, Pahovi, Cipískovi, Katóbě ...  A také malé Anežce za neobyčejnou vytrvalost. Objevila  tu schody a statečně je vylezla asi 85x tam a zpátky... Kdo z nás by to dal?

 

Já i Bigoněk hodnotíme tuto akci na výbornou a vy?

Oliška