Poklady

< ZpětOd: Bigoněk | 22.01.2022 17:28

 "Tulácké poklady" - zástupci rodu Soviček, Sov i Kiváků - vyrážejí, směr Smetanovy sady - za poklady... dnes, 22. 1. 2022 (to je krásné datum, což?)...

Scházíme se všichni dohromady v letošním roce poprvé. Účast není sice 100%, ale je nás dost,  abychom si mohli zahrát pátračku ve Smetanových sadech. 

Víte, že tahle kulturní památka vznikla už před 200 lety, (konkrétně roku 1820) a to osázením pevnostní plochy na západním obvodu města stromovím. Víte, že na začátku prusko-rakouské války první parkovní plocha tzv. Rudolfova alej podlehla zkáze, ale v roce 1866 město hlavní alej zase obnovilo? A víte, že slavnostního otevření parku se dokonce zúčastnil sám císař František Josef 1.? Také jsme to nevěděli, ale už víme...

A také víme, že je tu spousta cest a cestiček, zajímavých stromů (třeba Rudolfův dub, starý asi 250 let), zákoutí, soch a staveb... Víme to, protože jsme dnes po nich přes dvě hodiny usilovně pátrali a celé sady jsme prošli asi padesátosmkrát a naťapali tak dobrých šest, možná i víc kilometrů... 

Rozděleni jsme byli na pět týmů, dostali jsme mapy a dvacet fotografií a hledali a hledali... Když jsme byli opravdu hodně v úzkých, mohli jsme oslovit záchrannou jednotku Cipíska, Pahu nebo Světlušku a ti nám za úplatu (splnění nějakého úkolu) prozradili okruh hledaného a začarovaného místa. Těžkým soupeřem nám byla ovšem  Brouček a Luciper. (Ta druhá je známá tím, že se umí zorientovat i v pekle a nepotřebuje k tomu ani mapu, ani buzolu...) A také vyhrály (76bodů). Na druhém místě skončil tým pod velením Ráby (Kecka a Flin) s 66 body, třetí Gerkovci (Borůvka, Hasoň) s 58 body, čtvrtí  Zikovci (Liči a Hraboš) s 51 body a pátí Sirkovci (Šami a Šotánka) se 45 body... Inu, nebyla to žádná legrace najít úplně přesně to dané místo podle malé fotky, ale hlavně umět ho i dobře zaznamenat do mapy... A když vám pracovníci Flory třeba odvezou už nafocené špalíčky, to se nahledáte (ne každý správně identifikuje dveře s cedulkou v pozadí). Ale zvládli jsme to!  A dokonce jsme na závěr  objevili i poklad, který si při návštěvě císaře ukryl jeden z jeho vojáků v duté vrbě u rybníčku a to tam ležel bez povšimnutí skoro dvě stovky let... Vak plný zlatých dukátů, no ani ne vak, spíš váček. A našel ho Hasoň, ale my jsme mu pomáhali. Zlaté  mince časem úplně změkly, takže jsme je raději hned zlikvidovali a chutnaly skvěle...

Tak to byla naše letošní první výprava a myslím si, že se povedla. Aspoň já jsem měla velkou radost, že se nás dnes sešlo tolik, že jsme zase spolu....

Oliška