V sobotu 18. září se vydáváme na naše tábořiště do Laškova. Zahajujeme nový školní rok tradiční "Zahajovačkou", která je spojena s další tradicí - oslavou oddílových narozenin a hrou "Rezervace". Je nás ani ne polovina, což je smutné, ale nenecháme se tím rozhodit. Stejně tak nás nerozhodí mraky hrozící deštíkem. I když sluníčko stále vyhlížíme... Tady na tábořišti už začal podzim. Ale máme štěstí, deštík se nedostavil..

Oddílový pokřik a narozeninový dort zahájí naše tulácké cesty a nechybí ani spousta "kokounů", kterými si tento významný den řádně osladíme. A hned se pouštíme do akce. Bigoněk má pro nás zahřívačku našich dovedností - zkoušíme odhad  míry a vzdálenosti, míření a hod na cíl a orientaci v prostoru. Nejlépe nám jdou ty odhady, výkony všech soutěžících týmů jsou hodně vyrovnané. A pak už vyrážíme do lesa. Naše "Rezervace" změnila místo, původní nám vykáceli. Je menší a terén méně náročný, ale i tak si to skvěle užíváme. Bohužel nedorazili naši nejstarší kamarádi Kiváci a tak jejich role pytláků, strážců rezervace i šéfové obchodu musí převzít  nejstarší Sovy, takže konkurence lovců se tím zmenšila. To je možná také důvod vyšších výdělků a menších dluhů proti dřívějšku. Vítězem se stává Borůvka, která vydělala celých 15 700,- Kč. Druhá je Šotánka s 13 700,Kč a třetí místo patří Mikešovi, který vydělal 11 800,-Kč. Jen o pětistovku za ním je Kecka a pak už to jsou výdělky pod deseti tisíci. Opravdu slušné výkony. Mladí pytláci naše lovce pěkně proháněli, takže Katóby banka měla docela slušný zisk za "ošetřovné". Nejvíc se naplatila Šami, která v "Hospitalu" prožila velkou část herního času. Díky své bojovnosti  se přesto nezadlužila a domů si odváží celé dvě stovky čistého zisku! A dost času s ní tady prožila i Lexa, její zisk byl o něco vyšší. Vypadá to, že si pytláci na naše děvčata zasedli, ale  ony to nevzdaly, bojovaly statečně!

Abychom před cestou zpět trochu vychladli, připravil si pro nás Bigoněk na závěr poslední úkol. Soutěžní týmy měly za úkol ošetřit fiktivní zranění svých vůdců. V tom jsme docela slušně pohořeli, chybiček bylo dost a tak je co zlepšovat a možná to odstartuje snahu těch šikovných z nás - splnit si odborku "Zdravotníka"? 

Uběhlo to nějak hrozně rychle, fofrem balíme, poslední pohled na naše tábořiště, pokřik na rozloučenou, pár kokounů na cestu a vyrážíme směr Náměšť, vláček a domů.

 37. rok TULÁCKÝCH CEST jsme suprově zahájili !!!

Oliška