Jak všichni víme, Tuláci jsou zapojeni do hry ,,Jdeme k Duhu". A na tom byla také založena dnešní Kmenovka. Jejím cílem bylo najít kešku ,,Domovní znamení". Z tržnice jsme šli do parku, kde nás Bigo rozdělil na týmy. Vedoucími byli Paha, Čokan, Tesi a Majkl – já jsem byla s Majklem. Když došlo na rozdělování malých holek, tak se všechny nahrnuly k ,,Majki – Majkimu". Nakonec u nás zůstaly dvě (náš tým měl pět členů a ostatní týmy po čtyřech). Pátou skupinu tvořili Kiváci: Hogan, Esmi a Katóba. Do týmu jsme dostali materiály, úkolem bylo najít ulici a v ní popsané znamení.

K prvnímu stanovišti jsme se přesunuli všichni a společně ho vyluštili. Bigo nám řekl, že to bylo proto, aby každý měl aspoň jednu správnou věc. To ale netušil, jak šikovní budeme. Téměř všechny skupiny šly prvně do Univerzitní ulice. Ta se zároveň ukázala jako nejtěžší. Museli jsme ji nechat být a jít dál. Naštěstí je Majklův táta taxíkář a tak Majkl ví, kde co je. A když to neví Majkl, tak nás malí zachrání. Když jsme měli skoro všechno vyřešené, museli jsme se vrátit do Univerzitní. V otázce bylo, jestli sv. Václav drží kopí v pravé ruce, tak ... a jestli v levé ... . Na konec jsme si řekli, že je to jedno. Vytáhla se mince, Majkl se napřáhl, a co nevidí. Nad námi je ve výklenku sv. Václav. Už zbývá jenom správně vyluštit souřadnice a honem za Bigoňkem. Ale zase jako na potvoru je tu slovíčko ,,správně". Trvalo nám to tři pokusy. Nakonec jsme ale kešku, sice jako druzí, odlovili.

Nechápu jak to Čokan dělá, že je vždycky první. Už by nás taky mohl nechat jednou vyhrát.

Hra byla suprově nachystaná a myslím si, že s tím kolik je v Olomouci kešek, se máme na co těšit.

      (c) Kola