Konec školního roku za pár dní - hurá! A výprava do Laškova - třikrát HURÁ...

Je tu tradiční "Závěrečná" na ukončení tuláckého školního roku a tak vyrážíme opět do Laškova na naši základnu. A i tentokrát nám sluníčko přeje až  moc a tak měníme trasu pochodu a zkoušíme to přes místní vrcholky lesem...

Přecházíme potok a před námi  zarostlá kouka, traviny až po pás...Pan domácí nestíhal posekat... Ale Bigoněk stačil vyrobit cestičku od potoka až k poradnímu ohni. Takže jsme propluli po nádherném zeleném koberci (cestičce) až na své lavičky, rozpáleni sluníčkem, funící jak stařečci, ale šťastni, že jsme doma - tedy v našem druhém domově.

Po pokřiku následovalo hodnocení uplynulého roku. Zažili jsme toho hodně a tak bylo co hodnotit. Na podzim vyhlásil Bigoněk soutěž "O borce roku" v "Plnění" - tedy: kdo splní nejvíce podmínek. Tady jednoznačně zabodoval LUKY - splnil jich hned 23 a získal také odborku "Zdravotník" a "Přírodovědec", a má skoro splněný 3. tábornický stupeň. Fakt BOREC. Na druhém místě skončil FLIN s 12 podmínkami, ukončeným 3. stupněm, skoro dokončeným "Zdravotníkem" a také začal plnit "Střelce". Dost dobrý. Těsně za ním, jako třetí, skončila ŠOTÁNKA s jedenácti podmínkami, skoro splněný má 3. stupeň a "Zdravotníka". Všichni tři si zaslouží obrovskou pochvalu!

Rod Vyder v letošním roce vedla Brouček, která udělovala a zapisovala bodíky a ujala se celkového hodnocení. Pochválila nejstarší děti za velkou pomoc při zajišťování programů. I tyto výkony byly součástí rodového bodování. Proto hodnocení rozdělila na dvě kategorie. V nejmlaších jednoznačně zvítězil LUKY, druhé místo patří BOBROVI a třetí skončila BLESK. V kategorii starších byl na prvním místě FLIN, druhá SMÍŠEK a třetí ŠOTÁNKA. I tady je na místě velká pochvala. Všichni účastníci dnešní akce si odnesli drobné ceny a diplomy, spoustu pochvaly za celoroční výkony a mohli jsme začít dovádět...

Vzhledem k "obrvedru" byl program klidový, stanoviště ve stínku, ale i tak pro mnohé náročný... Bojovali jsme ve dvojících - azimuty, odhad vzdálenosti, rostlinky, důvtip a znalost Evropy, pátrací schopnosti...  V závěru pak Bigoněk potrápil naše mozkové závity různými hříčkami (což jsem já vzdala hned po první zkoušce zkomolených přísloví - ostatní však bojovali až do konce, včetně nejstarších kamarádů). Prostě jsme si to dnes opravdu užili. Výpravu jsme tradičně zakončili pokřikem a vydali se zpět k domovu.

(Vzhledem k opravdu šílenému vedru jsme nakonec zrušili cestu zpět Terezským údolím a proplazili se zbaběle do Laškova na autobus s klimatizací... )

"Závěrečná" byla super, zlatá tečka za " Tuláckým rokem"... Ale není konec všemu činění - čeká nás ještě "Makačá" a "Stanování" - takže je na co se těšit.

Oliška