Podzim přijde podle kalendáře až po neděli, tak honem musíme ještě využít poslední letní víkend.  A  s ním každoročně přichází také to velice významné datum: 26. září... Je to tak, letos slavíme 34. narozeniny našeho oddílu...

Jak jinak - vyrážíme do Laškova na naše tábořiště. Tady zahájíme ten třícátý pátý rok tuláckého žití ( a tím také nový školní rok) a samozřejmě oslavíme společně narozeniny oddílu TULÁCI.

Je to super, na nádraží se nás sešla pěkná tlupa. Naštěstí "hanácká střela" má tři vagónky, takže tam všichni vlezeme. Počasí slibuje príma den. Na kamarádech je vidět radost z toho, že se zase setkávají a máme tady taky slušný počet nováčků. Je na co se těšit... A myslím si, že nám to vyšlo. Cestou na tábořiště jsme trénovali správný postup táborníka přírodou. Měl by se chovat tiše a opatrně, aby nenadělal škody, nezašlápl žádného živočicha, nepolámal žádnou rostlinku, nevyplašil žádné zvířátko atd. No, všechno se nám zvládnout nepodařilo. Slyšet nás bylo až do Ludéřova a nafouknuté balónky (trénování opatrnosti v terénu) taky všem nepřežily a zvěř jsme žádnou neviděli (nejspíš se před nám ukryla sotva jsme vkročili do lesa), ale napoprvé dobrý...

Na tábořišti se toho moc nezměnilo. Nepořádek po "takytábornících", kteří nám tu hospodařili, Oliška stačila uklidit, tak jsme nemuseli být smutní. A prkna v ohništi napovídala, že bude i náš tradiční perníkový dortík. A byl. Napřed jsme samozřejmě zahájili oddílovýcm pokřikem, seznámili se s nováčky a do misky nasypali obrovskou hromadu kokounů (bonbonů). Slavit budeme sladce. Ještěže to nevidí páni zubaři. Dortík, svíčky, přáníčka a můžeme to rozjet naplno! Je tu tradiční hra, kterou hrajeme jen na Zahajovačce - REZERVACE. Tak tu jsme si opravdu užili. Bylo nás hodně, pytláků málo a tak lov byl velice úspěšný, banka se prohýbala pod tučnými konty, obchod nestačil vykupovat, já se docela nudila, protože na povolenku chtěl lovit málokdo, dokonce i někteří nováčci vyráželi bez ní, aby ušetřili penízky. Do špitálu většinou šli jen ti, které honila mlsná a potřebovali slaďounké ošetření z misky kokounů a ve vězení také žádný nával nebyl. Poprvé za mnoho let jsme měli jen dva lovce, kteří zůstali v mínusu u banky a hned celá sedmička lovců si nahrabala jmění nad deset tisíc! Vítězná Borůvka si může klidně koupit domeček za rovných 23 OOO (no aspoň zahradní budku)! Hned za ní si slušně namamonila Rába (18 400), Radko (18 300), Brouček (17 400), Ondra (16 300), Kitty (16 200) a Kecka (11 500)!!! A  další  byli těsně pod desítkou. Tak to tu ještě nebylo! Mezi nejúspěšnějšími byli hned dva nováčci, kteří s námi dnes vyrazili poprvé. To také potěšilo.

A protože bylo krásně a v lese moc fajn, po sváče jsme se tam zase vrátili a využili nafukovacích balónků k další hře, která byla hlavně o plížení, šikovnosti, taktice, ale také o zákeřnosti našich nejstarších kamarádů, kteří na nás číhali v terénu a snažili se nám naše balónky propíchnout. No, někdy to bylo drama pro obě strany.

Čas uběhl rychle, takže  ještě nažhavení svou bojovností jsme  museli rychle balit. Bigoněk nešetřil chválou na naši adresu, což je vždycky příjemné a nebývá to moc často, a my se vydali zpět na vláček tentokrát Terezským údolím,  abychom viděli ten zázrak rozkvetlých luk plných ocúnů, o kterém se mluvilo i v televizi...

Shrnuto a podtrženo - zahájili jsme ten letošní rok opravdu skvěle

Oliška